Historie

Poddaní z blízkých vsí robotovali na polích nového dvora, ale nestačili obdělávat a sklízet tak velkou výměru. A tak, aby zajistil pracovní síly, založil v roce 1726 hrabě Adolf Bernard z Martinic u hájovny postavené v roce 1711 osadu, která se podle panského hajného původně nazývala Drnky, později Drnek.

Na stavbu osady byl vykácen pravděpodobně les, vyměřena obdélníková náves a kolem návsi postaveno 13 chalup. Mezi prvními osadníky byly rodiny Černých a Zelenků, jejichž rody zde žijí podnes. Osada Drnek patřila ke Smečnu, od roku 1841 k Malíkovicím a samostatnou obcí se poprvé stala v roce 1924. V roce 1857 měl pak Drnek 33 popisných čísel a žilo zde 290 obyvatel.

Historie zaniklých osad

Na katastru dnešní obce Drnek původně ve středověku existovaly dvě osady: Humniště a Svídna.

Humniště bylo blízko místa, kde je dnes dvůr Martinice, asi 2,5 km severozápadně od Drnku. Na konci ostrohu stávala čtyřhraná tvrz se dvěma kulatými baštami, obklopena hradbou ze všech stran a širokým příkopem. V její blízkosti stávala ves se dvorem . Pramenů k Humništi je velmi málo, první zpráva pochází z roku 1416 a to o prodeji tvrze, poplužního dvora a vsi Humniště. V roce 1548 byly již zpustlé a zarostlé lesem. Zbytky tvrze byly patrné ještě v 19. století.

Svídna, vznikla koncem 13. století, ale nejstarší přímá zmínka pochází z roku 1382. Zdá se, že zpustla ke konci 15. století. Koncem 19. století byla lokalita Svídna identifikována a zahrnuta do “ Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okrese Slánském “. Díky tomu se Svídna dostala od roku 1967 do systematického archeologického výzkumu, který vedl dr. Zdeněk Smetánka. Bylo zjištěno, že osada Svídna byla návesního typu se 13 kamennými obydlími, nejspíše jako dvorcové sídlo drobného feudála.

Martinice dal v roce 1711 vystavět Hrabě Jiří Adam z Martinic jako největší hospodářský dvůr Smečenského panství poblíž místa, kde stávala osada Humniště. Ke dvoru byla přidělena výměra 1089,5 strychů / 378 ha /.

Obecní symboly

Znak: „Zeleno-červeně stříbrným kvádrovaným břevnem sníženě dělený štít. Nahoře tři zlaté vyrůstající jehličnaté stromy, dole stříbrné uťaté lekno.“

Vlajka: „List tvořící tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a červený, v poměru 4:1:3. Do zeleného pruhu vyrůstají tři žluté jehličnaté stromy. V červeném pruhu bílé uťaté lekno. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“